Peptidové hormony a jejich mimetika a analoga I.

V posledních letech se stále zvyšuje zneužívání peptidových hormonů a jejich mimetik a analog některými sportovci. Důvodem je jejich dostupnost a zejména problematická detekce. K této skupině náleží růstový hormon ovlivňující metabolismus bílkovin a tuků, choriový gonadotropin, přijímaný pro stimulaci vlastní tvorby testosteronu a epitestosteronu, adrenokortikotropin navozující euforii jedince, erytropoetin stimulující tvorbu červených krvinek v kostní dřeni /nepříznivé účinky erytropoetinu na zdraví sportovce jsou podrobně popsány ve druhém čísle loňského ročníku tohoto časopisu/, hypofyzální a syntetické gonadotropiny, inzulin a tetracosactid, inzulinu podobný růstový faktor (IOC, 1999). V první části Vás seznámíme s možnými negativními účinky růstového hormonu na lidský organismus.

RŮSTOVÝ HORMON

Rozšíření užívání mezi sportovci

Důsledné restriktivní provádění dopingových kontrol užívání anabolických steroidů a problémy související s obtížnou detekovatelností růstového hormonu vedly některé sportovce v zahraničí, zejména kulturisty, k jeho narůstajícímu zneužití (George, 1996). Současné rozšíření začíná být alarmující nejen u výkonnostních závodníků, ale i u rekreačně posilující mládeže (Tricker, Connolly, 1997). Rickert et al. již v roce 1992 sledovali u 432 adolescentů rozšíření, názory a postoje ke zneužívání růstového hormonu. Z dotázaných výzkumníkům 5 % chlapců přiznalo jeho předchozí či současný příjem a 31 % udalo někoho ze svého blízkého sportovního okolí, kdo růstový hormon užívá.

Šetření sledující abusus růstového hormonu u sportovců jsou závažná i z dalšího důvodu. Je jím vysoce zdravotně nebezpečné riziko související se získáváním padělků, či produktů určených pro veterinární účely /tato droga je kupována na černém trhu/ a s výší přiznaných aplikovaných dávek, které bývají až 10krát vyšší než indikované v léčbě (Cowart, 1988; Davies et al., 1997).

Výzkum neléčebného užití, souvisejícího se sportovními aktivitami mládeže, odhalil, že i v České republice byl již zaznamenán ojedinělý případ příjmu růstového hormonu posilujícím adolescentem (Pyšný a kol., 1997) a Slepička a kol. (1997) zjistil, že tato droga je součástí nabídkového seznamu preparátů u dealera v jednom ze sledovaných fitcenter. K rozhodující příčině, která prozatím snižuje jeho rozšíření, patří jeho vysoká cena, ne znalosti možných zdravotních rizik příjmu.

Jaké jsou vlastně důvody stále častějšího zneužívání růstového hormonu? Podle Pyšného (1999) k nim náleží:
- předpoklad nárůstu svalové hmoty, síly či tělesné výšky,
- zlepšení image, vzhledu s vytvořením „atraktivní“, štíhlé či svalnaté postavy,
- problematická detekce,
- falešné představy a nízké znalosti zdravotních rizik /zejména názor, že příjem růstového hormonu není tak nebezpečný jako užití anabolických steroidů/.

Působení růstového hormonu

Růstový hormon /též somatotropní hormon, somatotropin/ je produkován adenohypofýzou. Má důležitou funkci v udržení a podpoře rychlosti růstu od narození až po dosažení dospělosti. Svým přímým působením, i vlivem jím uvolněných somatomedinů A a C v játrech, stimuluje růstové ploténky kostí a podporuje syntézu bílkovin zejména v kosterním svalstvu. Zvyšuje nabídku a následné využití volných mastných kyselin, snižuje obsah triglyceridů v tukové tkáni, podporuje vstup aminokyselin a glykózy do svalů a aminokyselin do jater, tedy pochody, které souvisejí s množstvím svalové hmoty a tukových zásob v organismu (Pyšný, 1999).

Závěry studií o jeho vlivu na nárůst svalové hmoty přitom nejsou jednoznačné, některé žádný rozvoj svalové hmoty a síly u hodnocených sportovců nezjistily (Clarkson, Thompson, 1997).

Rizika poškození zdraví

K řadě základních závažných rizik poškození u uživačů mohou patřit zejména:

- akromegalie /zvětšení a zhrubnutí rysů obličeje a končetin/,
- v období dospívání jedince porucha jeho růstu,
- ztluštění kůže,
- poškození nervového systému,
- zvětšení vnitřních orgánů včetně srdce, jater a sleziny,
- polypy tlustého střeva,
- poruchy potence,
- záněty kloubů,
- poruchy regulace glukózy,
- nádory mléčné žlázy a lymfatických uzlin,
- porucha funkce ledvin,
- psychické poruchy,
- myopatie /změny struktury svalové tkáně s poruchou její funkce/,
- kardiomyopatie /abnormita srdeční svaloviny často končící smrtí/ (Davies et al., 1997; Knopp et al., 1997; Pyšný, 1999).

Soupis bibliografických citací:
 

1. CLARKSON, P.M., THOMPSON, H.S. Drugs and sport. Research findings and limitation. Sports Med. 24, 1997, s. 366-384.
2. COWART, V.S. Human growth hormone: the latest ergogenic aid? Phys. Sportsmed. 3, 1988, s. 175-177.
3. DAVIES, J.S., MORGAN, C.L., CURRIE, C.J. et al. Growth hormone use by body builders. Br. J. Sports Med. 31, 1997, s. 352-353.
4. GEORGE, A.J. Anabolic steroids. In Drugs in Sport. Ed. D.R. Mottram, London : E & F. N. Spon, 1996, s. 173-218.
5. KNOPP, W.D., WAMG, T.W., BACH, B.R. Ergogenic drugs in sports. Clin. Sports Med. 16, 1997, s. 375-392.
6. List of classes of prohibited substances and methods of doping. Lausanne : International Olympic Committee, 1999.
7. PYŠNÝ, L. Doping, zdraví, výkon. Praha : Karolinum, 1999. 104 s.
8. PYŠNÝ, L., VLACH, J., ŽÁK, M. Prevalence a názorové postoje k užívání anabolických steroidů u studentů středních a vysokých škol v České republice. Ústí n.L. : PF UJEP, 1997. 33 s.
9. RICKERT, V.I., PAWLAK-MORELLO, C., SHEPPARD, V. et al. Human growth hormone: a new substance of abuse among adolescents? Clin. Pediatr. 31, 1992, s. 723-726.
10. SLEPIČKA, P., PYŠNÝ, L., SLEPIČKOVÁ, I. a kol. Sociální aspekty dopingu a možnosti antidopingové prevence u dětí a mládeže. Praha : FTVS UK, 1997. 82 s.
11. TRICKER, R., CONNOLLY, D. Drugs and the college athlete: an analysis of the attitudes of student athletes at risk. J. Drug Educ. 27, 1997, s. 105-119.