Peptidové hormony a jejich mimetika a analoga II.

V předchozí části peptidových hormonů a jejich mimetik a analog jsme Vás seznámili s možnými nepříznivými účinky růstového hormonu na lidský organismus při jeho zneužití sportovcem. V následné kapitole se pokusíme vysvětlit základní působení dalších látek této dopingové skupiny, adrenokortikotropinu, tetracosactidu, hypofyzárních a syntetických gonadotropinů, inzulinu a inzulinu podobnému růstovému faktoru (IOC, 1999).

Musíme současně upozornit, že o rozsahu rozšíření jejich zneužití mezi sportovci v současnosti neexistují dostupné výzkumné podklady a pokusíme se pouze popsat jejich účinky a možná rizika poškození zdraví.

ADRENOKORTIKOTROPIN, TETRACOSACTID

Působení adrenokortikotropinu

Po uvolnění z předního laloku hypofýzy stimuluje kůru nadledvin ke tvorbě a vyplavení kortikosteroidů, hormonů s výrazným zejména protizánětlivým působením. Důvodem zařazení na seznam dopingových látek je jejich působení, které se může projevit euforií a útlumem únavy sportovce během tréninku i zátěže (IOC, 1999). Opakovaný příjem adrenokortikotropinu ale jednoznačně musí negativně ovlivnit výkonnost jedince zejména svým katabolickým a hormonálním působením na organismus (GEORGE, 1996). U sportovců ani SOETENS et al. (1995) nezjistili po jeho podání 16 profesionálním cyklistům změny vytrvalosti v průběhu zátěže. 

Tetracosactid je látka od něj synteticky odvozená, se stejným biologickým účinkem na organismus.

Rizika poškození zdraví

• Nežádoucími účinky mohou být:
• lokální ale i celkové alergické reakce,
• změny oběhového systému s otoky, s poklesem krevního tlaku, s rizikem krevních vmetků a poruch srdečního rytmu,
• hormonální změny s nadměrným ochlupením, s projevy akné, se zvětšováním tělesné hmotnosti jedince /disproporční ukládání tuku/, s útlumem růstu u dětí a s menstruačními poruchami u žen,
• katabolické působení s negativní dusíkovou bilancí, s projevy osteoporózy /řídnutí kostí/ a se snížením odolnosti organismu vůči infekci,
• psychické změny jedince s euforií, ale i s bolestmi hlavy, s nespavostí a závratěmi,
• riziko aktivace zánětu slinivky břišní (KNOPP et al., 1997, PYŠNÝ, 1999).

HYPOFYZÁLNÍ A SYNTETICKÉ GONADOTROPINY

Působení gonadotropinů

Gonadotropiny jsou hormony, které po vyplavení z předního laloku hypofýzy svým účinkem stimulují funkci gonád /pohlavních žláz/ v organismu. Bohužel tento vliv na následnou narůstající hladinu testosteronu a epitestosteronu může podle některých autorů vést ojediněle k jejich příjmu sportovcem s využitím anabolizujících pochodů či k maskování možné předzávodní aplikace samotného testosteronu (BROOKS et al., 1989, KICMAN et al., 1997).

Rizika poškození zdraví

Možné bolesti v místě aplikace a alergické projevy od kožních erupcí až po těžké reakce anafylaktoidního charakteru (MAREK, 1996).

Další vedlejší účinky jsou podobné jako při zneužití anabolických steroidů, neboť gonadotropiny stimulují funkci pohlavních žláz. K nim náleží zejména:

• otoky, poškození srdce a poruchy metabolismu tuků,
• poškození jater,
• změny chování a psychických funkcí jedince,
• změny sekundárních pohlavních charakteristik. Zde k nejzávažnějším náleží projevy
• gynekomastie /zvětšení mléčné žlázy u mužů/ s různým průběhem choroby, někdy končící až nezbytným operačním řešením (PYŠNÝ, 1999).

INZULIN A INZULINU PODOBNÝ RŮSTOVÝ FAKTOR

Působení

Inzulin je hormon tvořený v B-buňkách Langerhansových ostrůvků slinivky břišní s klíčovou rolí v metabolismu cukrů, tuků i bílkovin. Jeho účinku, který zvyšuje příjem i spotřebu glukózy, podporuje proteosyntézu vychytáváním aminokyselin téměř ve všech buňkách těla a přeměňuje glukózu na glykogen a tuk v játrech, může být zneužito některými sportovci. Je proto povolen ve sportu pouze pro diabetiky na něm závislé a pouze po písemném oznámení na Antidopingový výbor ČR endokrinologem nebo týmovým lékařem.

Inzulinu podobný růstový faktor je nověji označován jako somatomedin C. Je uvolňován v játrech působením růstového hormonu s následným účinkem na růst a metabolismus organismu /více o jeho působení v předchozím článku o růstovém hormonu/.

Rizika poškození zdraví

• Ke známým rizikům užití při aplikaci inzulinu patří:
• lokální i celkové alergické reakce organismu,
• stav hypoglykémie /výrazné snížení glukózy v krvi/, který může vzácně přejít v hypoglykemické kóma končící i smrtí jedince,
• lipodystrofie /změny tukové tkáně/ v místě vpichu,
• vznik rezistence organismu na inzulin (SECHSER, DRYÁKOVÁ, 1996).

Soupis bibliografických citací

1. BROOKS, RV., COLLYER, SP., KICMAN, AT. et al. HCG doping is sport and methods for its detection. In: BELLOT, P., BENZI, G., LJUANGAVIST, A. (editor). Official Proceedings of Second IAF World Symposium on Doping in Sport. London : IAF, 1989. s. 37-45.
2. GEORGE, AJ. Anabolic steroids. In: MOTTRAM, DR. (editor). Drugs in Sport. London : E&F.N. Spon, 1996. s. 173-218.
3. KICMAN, AT., MIELL, JP., TEALE, JD. et al. Serum IGF-1 and IGF binding proteins 2  and 3 as potential markers of doping with human GH. Clin. Endocrinol. 1997, 47, s. 43-50.
4. KNOPP, WD., WAMG, TW., BACH, BR. Ergogenic drugs in sports. Clin. Sports Med. 1997, 16, s. 375-392.
5. List of classes of prohibited substances and methods of doping. Lausanne : International Olympic Committee, 1999.
6. MAREK, J. Hypotalamické a hypofyzární hormony. In: Suchopár, J., Šimek, R., Valentová, Š. a kol. (editor). Remedia compendium. Praha : Panax, 1996. s. 306-313.
7. PYŠNÝ, L. Doping, zdraví, výkon. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1999. 104 s. ISBN 80-7184-813-1.
8. SECHSER, T., DRYÁKOVÁ, M. Léčiva používaná k terapii diabetu. In: Suchopár, J., Šimek, R., Valentová, Š. a kol. (editor). Remedia compendium. Praha : Panax, 1996. s. 273-278.
9. SOETENS, E., DE MEIRLEIR, K., HUETING, JE.: No influence of ACTH on maximal performance. Psychopharmacology 1995, 118, s. 260-266.