Nevědecká úvaha o proteinech

Bývaly doby, kdy za nejlepší složky sportovní dietu byly považovány vejce a červené maso. Své racionální jádro to mělo, vždyť sportovci, kteří se takto stravovali, byli silnější, svalnatější a agresivnější... Nyní víme, že sílu a svaly získáváme zejména díky cvičení, nejen díky přísunu nadbytku proteinů ve stravě.

Nicméně při přechodu ze stravy bohaté na proteiny na stravu bohatou na sacharidy mnoho sportovců maso značně omezilo a přehlédlo důležitost proteinu pro sportovní výkon. Někteří si tak vzali k srdci doporučení výživářů a žijí jen o netučných těstovinách. I když může jít na první pohled o rozumnou dietu, nedostatek proteinů vede mimo jiné k nedostatku některých stopových prvků jako jsou železo a zinek. Pravda je taková, že mnoho sportovců jednoduše přestalo jíst maso, aniž by proteiny dodali z rostlinných zdrojů. Tito lidé mají často potíže s regenerací po výkonu a trpí vleklými zdravotními potížemi.

Proč je protein tak důležitý. Molekula proteinu se skládá z řetězce aminokyselin, které si lidské tělo není schopno samo vytvořit. Tyto složky protein tak tvoří a udržují sval a kompenzují svalová poškození, která se objevují při tréninku. Také se účastní tvorby červených krvinek, produkce hormonů, podpory imunitního systému, udržuje v dobré kondici vlasy, nehty a kůži. Ženy, jejichž strava neobsahuje dostatečné množství proteinů, mohou mít potíže s pravidelnou menstruací.

Nelze přesně říci, jaká je u sportovce optimální potřeba proteinu na 1kg tělesné váhy. Potřeba je závislá na tom, zda tělo atleta ještě roste nebo rychle tvoří svaly, provádí vytrvalostní cvičení nebo je na dietě, při níž protein slouží jako primární zdroj energie. Samozřejmostí jsou také značné genetické odlišnosti každého jedince.

Různé využívání proteinu má vliv na množství jeho potřeby. Zamysleme se třeba nad otázkou, zda více proteinu potřebuje kulturista nebo vytrvalostní běžec. Na první pohled zní odpověď ve prospěch kulturisty, ale ve skutečnosti to není to pravda. Je to z toho důvodu, že stavební látky proteinu, což jsou aminokyseliny, jsou tělem využívány jako zdroj energie, zvlášť když sacharidy už nejsou k dispozici. Protein tak v situaci, když jsou zdroje sacharidů již vyčerpány, může poskytnout až 10% energie. Je zde ale jeden paradox. I když vytrvalostní běžci potřebují více proteinu na kilogram tělesné váhy než kulturisté, je také pravda, že vytrvalostní běžci celkově přijmou menší množství proteinu než kulturisté. Je to z toho důvodu, že vytrvalostní běžci jsou lehčí. Obecně se dá říci, běžná populace netrpí nedostatkem proteinů a nemusí jejich příjem nahrazovat doplňky.

Nyní něco málo o červeném mase. Je třeba říci, že červené maso není škodlivé, jak se často jednostranně uvádí. Kromě toho, že má vysoký obsah proteinu, červené maso je významným zdrojem železa a zinku. Protože se někteří sportovci (a kulturisté zvlášť) červeného masa jakožto zdroje velkého množství cholesterolu obávají, je třeba říci, že cholesterol obsažený v červeném mase je podobný tomu, který je obsažen v kuřatech a rybách.

Zajímavá je otázka, zda vegetarián může dosáhnout příjem optimálního množství proteinu. Odpovědět lze ano, ovšem za podmínky, že skladba jimi vybraných a konzumovaných potravin bude chytře zvolena. Potraviny jako vejce, mléko, jogurt, sýr a jiné mléčné produkty jsou výbornými zdroji životně důležitých proteinů a všech esenciálních aminokyselin. Nezbytně nutné však je jíst různé obiloviny obsahující doplňkové aminokyseliny. Například fazole a rýže je příkladem vhodné směsi luštěnin a obilovin.

Na dvě věci je však třeba dát si pozor. Je nutné, aby vegetariáni dostatečné množství stravy, aby dokázali dodat tělu dostatek bílkovin a druhá důležitá věc je, aby tato strava byla správně vyvážená, což je pro začátečníka poměrně obtížné. Těm, kteří to s vegetariánstvím a současně s kulturistikou myslí skutečně vážně lze jen doporučit, aby se obrátili na zkušeného dietologa.