Začátek našeho zdraví je na konci trávící trubice?

Možná máte také ve svém okolí podobnou dvojici: ona se chová podle současných názorů na zdravý způsob života: jí pětkrát denně, dává přednost zelenině a celozrnným výrobkům, vyřazuje živočišné tuky a nahrazuje je rostlinnými, denně pije dva litry tekutin, hodinu až dvě cvičí, spí 8 hodin atd. On má rád vepřové, chodí na pivo a nesportuje. Ona vážně onemocněla, on je úplně zdráv. Uvedený případ nelichotí všeobecně uznávaným doporučením pro zdraví a může být podkladem tvrzení, že důležitější je psychické rozpoložení a genetika, než vlastní způsob života. Člověk mající dlouhověké předky a věčně pozitivně naladěný má větší šanci na zdraví, než nespokojený, „žlučovitý“, vše kritizující a většině lidem protivný brblal, byť by dodržoval všechna „zdravá“ doporučení.

Není cílem těchto řádků snášet důkazy o správnosti „zdravého způsobu života“ či naopak o vlivech nezdravého. I když statistiky jsou nezvratné (u nás je příčinou úmrtí v 50% stav cév a tudíž nám nejvíce hrozí infarkt myokardu či mozková příhoda a z dalších 25% nás ohrožují nádorová onemocnění), přesto musíme vycházet z toho, že každý je jiný. Závěr z následujících řádků si udělá každý pro sebe podle toho, jak jej text osloví, ale nejlépe podle pocitů při jeho praktické aplikaci. Začátek našich úvah by měl být v…? Abychom mohli dobře fungovat, nesmí náš organizmus být zanesen odpadními látkami. V těle máme dvě čističky: ledviny, které odstraňují látky ve vodě rozpustné (proto je nutné pít dva litry tekutin denně) a játra, která (díky žluči) odstraňují z těla některé ve vodě nerozpustné látky. Nesmírně důležitým orgánem při čištění organizmu je tlusté střevo, v němž se likvidují patogenní organizmy. K jejich likvidaci zde musí fungovat taková mikroflóra, kde žije dostatek nám příznivě nakloněných mikroorganizmů. Dokáží likvidovat např. toxické formy dusíku, které vesele přijímáme v uzeninách a urychleně „vykrmené“ zelenině. Při onemocnění často hovoříme o imunitním systému a možná si neuvědomujeme, že mít „zdravé tlusté střevo“ znamená postarat se z velké části o imunitu. Někteří to vědí, vždyť o tom téměř před 100 lety informoval veřejnost nositel Nobelovy ceny Ilja Mečnikov, který popisoval jak se jedovaté látky vznikající při hnilobném kvašení dostávají přes stěny střev do krve a intoxikují organizmus, vzniká náchylnost na onemocnění. Doporučení ke konzumaci jogurtu a jiných zakysaných mléčných výrobků, které obsahují kyselinotvorné bakterie je tedy 100 let staré! Uvedený vědec doporučoval jogurt i při zápachu z úst. Ten, kdo je zasvěcený, bude tvrdit, že podmáslí a biokys jsou v první řadě a teprve v druhé řadě je kefír a jogurt. Nicméně pozitivní vlivy mléčného kvašení na zdraví tlustého střeva a na imunitní systém jsou jasné. Dalšími jsou tvorba vitamínu B6 (zlepšuje využitelnost bílkovin – proto sportovci pozor!) a vitamínu K, který je odpovědný za srážlivost krve. Dnes také víme, že z jogurtu se vápník lépe vstřebává, než z mléka (důležité pro starší lidi!). Když při aplikaci antibiotik „vymlátíme“ ze střeva zdravou mikroflóru, následně bychom měli nasadit „léčbu“ zakysanými mléčnými výrobky nebo alespoň výrobky, které obsahující patřičné bakterie mléčného kvašení.

Začátek naší snahy o zdraví by měl být v této „nevábné“ oblasti, kde ještě chvíli zůstaneme. K vyčištění tlustého střeva přispívá příjem nestravitelných částí stravy – vlákniny. Denně bychom jí měli přijímat asi 40 gramů, což nám zabezpečí nejen mechanické čištění této oblasti (a tím pomáhá od nemocí jako jsou hemeroidy či rakovina tlustého střeva), ale dokáže i snižovat hladinu cholesterolu. Prakticky to znamená kupovat více celozrnných potravin, zelí, kedluben, mrkve a kořenové zeleniny, luštěnin. Některým lidem dělá příjem vlákniny potíže. Buď stravu málo rozkousávají nebo špatně tolerují nestravitelné látky. Jim se doporučují hydrofilní koloidy, které se nachází např. v lněném semínku či některých řasách. V každém případě nesmíme zapomínat na příjem tekutin, protože samotné zvýšení obsahu vlákniny může u někoho zhoršit vyměšování. Pokud máte takové problémy, zacvičte si a podpořte vyměšování (předklony v lehu a ve stoji, záklony v lehu na břiše, ve stoji). Uvědomte si, že je normální chodit na stolici minimálně jednou, raději dvakrát denně!

Volně převzato z přednášky Fitness institut Tonus v Praze